čtvrtek 5. prosince 2013

Boží svrchovanost a lidská svoboda v adventním příběhu Lukáše



LK 1,26 V šestém měsíci byl anděl Gabriel poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret, k panně zasnoubené muži jménem Josef, z domu Davidova; jméno té panny bylo Marie. I vešel k ní a řekl: „Buď zdráva, milostí obdařená, Pán je s tebou. Požehnaná tys mezi ženami.“ Ona však byla tím slovem velmi rozrušena a uvažovala, jaký je to pozdrav. 
A anděl jí řekl: „Neboj se, Marie, neboť jsi nalezla milost u Boha. 
A hle, otěhotníš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. 
Ten bude veliký a bude nazván synem Nejvyššího a Pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida.
Na věky bude kralovat nad domem Jákobovým a jeho kralování nebude konce.“
Marie řekla andělovi: „Jak se to stane, vždyť nepoznávám muže?“
A anděl jí odpověděl: „Duch Svatý přijde na tebe a moc Nejvyššího tě zastíní; proto také to Svaté, co se 
z tebe
 narodí, bude nazváno Syn Boží. 
Hle, tvá příbuzná Alžběta -- také ona počala ve svém stáří syna a toto je šestý měsíc té, která je nazývána neplodnou. 
Neboť u Boha nebude žádná věc nemožná.“ 

Marie řekla: „Hle, jsem Pánova otrokyně; nechť se mi stane podle tvého slova.“ A anděl od ní odešel.

Adventní příběh, vyprávěný Marií lékaři Lukášovi léta po Ježíšově zmrtvýchvstání, je plný napětí. Boží svrchovanost líčí Marie jako plán, propracovaný do detailů, dopředu sdělovaný aktérům, očekávající jejich svobodnou vůli a rozhodnutí se zapojit. Není zde zmínka o plánu "B", kdyby Marie neakceptovala tento Boží plán. Pán Bůh nemá plán "B", jako my.

1. Sdělení Božího záměru
2. Obavy a víra
3. Mariino rozhodnutí

Zázračné události se nevyskytují v dějinách rovnoměrně, spíše signalizují něco mimořádného. Před tím mimořádným ale bylo hodně hodně "normálního". Na chudém galilejském venkově vyrůstá ve zbožné atmosféře dívka Marie, seznamující se s dějinami Izraele a Božími zásahy. Ve své skromnosti ani nepomyslí, že by jednou i ona byla součástí oněch nadpřirozených zásahů. V Galilei "pohanů" roste víra díky synagóze a rodině. Boží slovo je třeba pravidelně hlásat a slyšet doma i ve společenství věřících. Byť by toto společenství chřadlo a vnější signály nasvědčovaly tomu, že víra nedochází naplnění očekávaných zaslíbení. Jak by někteří chtěli Pánu Bohu pomoci tím, že si zázraky vymýšlejí anebo lidskou sílou a aktivitou chtějí vyvolat zdání, že se naplňují! Nicméně svrchovaný Bůh má svůj čas - po zásnubách s Josefem, lidsky v nevhodný čas, oznamuje narození Božího Syna dívce Marii. Alžběta očekává dítě v šestém měsíci, před tím neplodná žena, dcera Abrahamova. Příběh je rozběhnut a čeká se na Marii, zda se zapojí.

Být součástí příběhu víry není bez obav a někdy i strachů. Jak to bude? Proč právě já? Proč touhle cestou? Na venkově vyrůstají praktičtí lidé a ona si musela uvědomit složitost situace, která nastane po přijetí dítěte. Podezírání, pohrdání a možná i ztráta Josefa, to vše reálně hrozilo. Napětí mezi Božím slovem sdělovaným andělem, za nimž Bůh stojí, však dodává důvěru rozechvělé ženě. "Neboj se" je pokyn k víře, nejen zde. Znalec lidské fyziologie, Lukáš, musí poslouchat a zapisovat tu část rešerše převzaté od Marie s velkým napětím - "Jak se to stane?". A komentuje to větou "U Boha není nic nemožného". Nejen u neplodné Alžběty, ale i u panny Marie.

Naše rozhodnutí jít do toho, jít do rizika víry, do nejistoty se neobejdou bez víry a pokory. Všemohoucí Pán nás nevtlačí do svých dějin, musíme se rozhodnout na Jeho slovo sami. Marie to učiní větou: "Hle služebnice Páně, děj se mi dle slova Jeho". To je víra! Reakce na Boží slovo, sdělující a připravené jednat. Tím okamžikem se Marie stává součástí velkého příběhu, který nekončí ani v čase vyprávění autoru třetího evangelia. Nepodmíněné přijetí. Neklade si žádná rouna, ani podmínky, ani nežádá o spolupracující osobu (Mojžíš). Je postavena před rozhodnutí, tak se rozhodne a anděl může jít. 

Rovněž my se rozhodujeme na Boží slovo, které činí výzvu pro nás osobně. Jak se zapojím do Božích plánů? Nepromarním šanci falešnou pokorou anebo naopak vkládáním své vůle pozměňujícími návrhy do Božích plánů? Nebudu si klást podmínky a žádat znamení? Učme se od Marie víře, která má obavy, ale rozhoduje se s důvěrou. Pak Boží svrchovanost naplní její život slavnými věcmi.

6.12.2013

Žádné komentáře:

Okomentovat