čtvrtek 5. prosince 2013

Vytrvalost v přímluvných modlitbách Kol 1,9-10 čtvrtek 5.12.2013

Ko 1,9 Proto i my, od toho dne, kdy jsme to uslyšeli, nepřestáváme se za vás modlit a vyprošovat, abyste byli naplněni poznáním jeho vůle ve veškeré moudrosti a duchovním pochopení, abyste vedli život hodný Pána a ve všem se mu líbili
abyste nesli ovoce  v každém dobrém skutku  a rostli v poznání Boha 
chodili hodně k veškerému zalíbení;


Vytrvalost v přímluvných modlitbách

Jednotlivci a sbory umdlévají v přímluvných prosbách. Ještě čas od času nastane obživení, když se vymysli nová forma (mládež se začne scházet po rodinách mladších lidí, místo "Amen" na závěr zavedeme jinou formuli, když nastane událost ve sboru, která zmobilizuje většinu, atd.) Je to ale ta pravá cesta? Jistě, stereotyp unavuje každého. Ale díky jistým stereotypům zůstáváme naživu, např. díky jídlu, spánku a dýchání. To jsou rovněž stereotypy.

Apoštol se modlí vytrvale a nepřestává. Proč?

1. Modlí se v týmu.
2. Modlí se za své "děti"
3. Modlí se o to nejlepší pro své "děti".

Tým sestává z Timotea a Epafra, který přinesl zprávy z Kolosis. Neměli moderní komunikační kanály, ale modlili se na schůzkách pravidelně. Pavel si "nevyká" (nepřestáváme), ale zapojuje tým. Modlíme se rádi v týmu vytrvalých spolupracovníků? Leckdy se nám nechce, něco nás na lidech zamrzí, ale buďme vděčni za ty, kdo se ochotně modlí. Třeba jednou týdně.

Kdo jsme rodiči, modlíme se pravidelně za své děti, rodiče, vnoučata a sourozence. Vkládáme je do Boží ochrany na každý den, známe jejich nemoci a prosíme za léčbu, jsme informováni o zkouškách, které prožívají, radujeme se z jejich úspěchů. Stejně tak mysleme na přímluvách na ty ve sboru, za které se nikdo nemodlí, protože nemají rodinu, protože se ztralili z "obzoru" díky dlouhodobé neúčasti ve sboru. Pokusme se myslet na "sourozence" ve víře a modlit se za ně. I když nejednají, jak bychom si přáli, i když nás jednou anebo dvakrát neposlechli. I když nám vyjádřili nesympatii. Přujďme do sboru se modlit.

Tím nejlepším není jen časný úspěch, vyléčení nemoci a třeba chudoby, tím nejlepším je setrvání na Boží cestě, jinými slovy hledání a nacházení Boží vůle pro sebe i své nejbližší. Slovo, hlavně to Boží, hraje zde nezastupitelnou úlohu. Tak přineseme "ovoce" svému Pánu ale i okolí, kterým mohou být jak věřící, tak nevěřící.

(Pozn. Úvodní text je citace z ČSP Písma. 
Píšu velkým písmem, kvůli nám starším, kteří už bez brýlí nečteme.)

Hezký den!


Žádné komentáře:

Okomentovat